Využití králíků má nový rozměr

Již po jedenácté se na akademické půdě České zemědělské univerzity v Praze Suchdole diskutovalo o perspektivách chovu brojlerových králíků. O současné situaci ve faremních a zájmových chovech a novinkách z oblasti zdraví, reprodukce, výživy a šlechtění králíků hovořili jak tuzemští, tak slovenští odborníci. Výzkumníci z Centra výzkumu živočišné výroby v Nitře ve své prezentaci zaměřené na využití biotechnologických metod ukázali, že králíci, jejichž chov je postaven na produkci kvalitního masa, jsou i vhodným objektem pro farmakologii. 

Tradiční seminář s mezinárodní účastí, který v polovině listopadu připravila Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., Ministerstvem zemědělství a Českým svazem chovatelů zahájila ředitelka uhříněveského pracoviště prof. Ing. Věra Skřivanová, CSc. Ve svém vystoupení shrnula dosavadní výzkumnou činnost, zaměřenou zejména na výživu králíků. 
Aktuální situaci v chovech brojlerových králíků se věnoval ředitel společnosti Rabbit, a.s., Trhový Štěpánov Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. Podle jeho mínění se pod pokles počtu faremních chovů brojlerových králíků v České republice podepsalo prudké snížení cen králičího masa v Evropě v letech 2008 až 2009. 
„Nízké ceny králičího masa na trhu se negativně odrazily v nákupních cenách živých králíků, v nichž se nepromítaly zvyšující se náklady za energii a krmiva. Svou činnost tak ukončila nebo výrazně omezila většina domácích chovatelů. Podle naší evidence je v současné době v tuzemsku přibližně 40 faremních chovů. Z toho pět chovů je s větším počtem než 300 samic, dalších sedm je pak v kategorii od 100 do 300 samic. Méně než 100 samic vykazuje třináct farem a ve zbývajících patnáct má do 50 kusů,“ konstatoval ředitel. 

Odbyt králičího masa 
Porážka a zpracování králičího masa byla první podnikatelskou aktivitou uvedené středočeské akciové společnosti, která se v současné době dále zabývá chovem, zpracováním a distribucí vepřového, hovězího a drůbežího masa a vajec. Jestliže ještě před čtyřmi lety se v podnikových jatkách v Kasejovicích porazilo 1 292 337 králíků, v roce 2009 to bylo jen 840 613 kusů a o rok později ještě o dalších 129 104 králíků méně. Letos porážkou Rabbitu prošlo asi 770 tisíc králíků a v plánu na další rok je navýšení o dalších 30 tisíc. Postupné navyšování jatečného zpracování králíků je reakcí na oživení trhu v Belgii, Slovensku a Rusku, kde supermarkety zvyšují poptávku po mražených králících z východu Evropy. 
„Asi polovinu z 240 tisíc letos v Čechách vykoupených králíků jsme pořídili z vlastních chovů. K zajištění potřebného objemu živých králíků dovážíme zvířata také ze Slovenska a Polska. Na Slovensku vykupujeme králíky z devíti chovů v celkovém objemu 190 tisíc kusů. Přibližně 40 % nákupu živých králíků realizujeme v Polsku. Jde o hybridní králíky velmi dobré kvality se standardními dodávkami podle ročních harmonogramů. Jak již bylo zmíněno, nepříznivou cenu králičího masa kopírovala i velmi nízká cena za živé králíky. V kritickém roce 2009 se propadla až na průměrnou úroveň 39,98 korun za kilogram. V následujícím roce průměrná cena vzrostla na 42,27 korun za kilogram a stejný trend pokračoval i v roce 2011. Ceny do konce roku porostou, po Vánocích sice nastane mírný pokles, ale s oživením poptávky před Velikonocemi dojde opět k jejímu navýšení. Pokud se udrží stávající ceny za kůže a poptávka po mražených králících, může se průměrná cena v příštím roce opět po letech přiblížit úrovni 44 korun za kilogram živé hmotnosti. Ovšem s několikanásobně vyšší poptávkou v období vánočních a velikonočních svátků bude výkupní cena ještě vyšší,“ řekl v závěru optimisticky Ing. Jandejsek. 

Zkušenosti s volným chovem 
Brojleroví králíci se standardně chovají v halách v klecových bateriích s roštovou podlahou. Vyřešené krmení a napájení, ale zejména pak zoohygiena je základním předpokladem pro dosažení optimální a vyrovnané produkce. Jiný pohled na věc mají v Rakousku, kde je chov králíků v klecích zakázaný. Nový trend bezklecového welfarového ustájení králíků ve stylu ohrádek vyzkoušeli i na rodinné farmě Jiřího a Petra Kočárových v Ratibořicích na Moravě. 
„S bezklecovým chovem králíků jsme začali v roce 2010 po navázání spolupráce s Veterinarmedicine Universitát ve Vídni. Při tomto způsobu ustájení se odstavení králíci chovají po 60 kusech ve čtvercových ohrádkách o délce 3,5 a výšce 1,2 metru. Zvířata vždy stejného pohlaví jsou ustájena buď na roštech nebo na pevné podlaze, která se denně přistýlá slámou nebo rákosovitou drtí. Ke zvětšení prostoru slouží snadno rozebíratelné terasy. Pokud jde o mortalitu, tak u obou způsobů volného odchovu je na stejné úrovni. I když tento způsob odchovu je v porovnání s klecovou technologií rizikovější z pohledu zdravotních problémů, pohoda volně ustájených králíků je zřejmá. V Rakousku je cena králičího masa z volného chovu v průměru o 70 % vyšší,“ informoval Jiří Kočárník. 
Již deset let zmiňovaná rodinná farma z Vysočiny spolupracuje s genetickým centrem Eurotrafic v Itálii, odkud nakupuje po čtyřech liniích samců a samic brojlerového králíka kombinace Hyla. „Dovezené králíky podrobujeme přísné selekci, při níž vyřadíme až 40 % zvířat. K chovu vybíráme jen nejodolnější jedince, kteří s výjimkou preventivní vakcinace proti moru a myxomatóze prošli během odchovu bez léčby. Během několika let jsme vytvořili základní, velmi odolné chovné stádo produkující kvalitní genetiku. Nepoužíváme antibiotika, ani medikovaná krmiva, prevenci proti kokcidióze máme postavenou na přírodních látkách, které jsou bez ochranné lhůty,“doplnil ratibořický chovatel. 

Králík jako bioreaktor 
Většina z nás chov králíků spojuje s produkcí dietetického masa, kvalitní kožky nebo s domácím mazlíčkem pro zábavu. Specialista z Centra výzkumu živočišné výroby v Nitře (CVŽV) RNDr. Vladimír Parkányi, Ph.D. ve své přednášce hovořil o králících jako o bioreaktoru sloužícím k produkci biologicky aktivních látek, xenotransplantačních kultur a tkáňových ultrafiltrátů. Zmínil, že pro využití ve farmakologii je základním předpokladem produkovat zvířata s vysokým stupněm biologické uniformity, jíž lze dosáhnout jen v kontrolovaném prostředí. Nejlépe v nevyužitých kapacitách králičích farem vybavených moderními plně automatizovanými technologiemi, které byly z evropských prostředků budovány na Slovensku ve druhé polovině devadesátých let minulého století. 
„S rozvojem biotechnologií a získáváním nových informací o genomice se stále častěji do uživatelské praxe dostávají biotechnologické produkty, které mají prokazatelné účinky na zdraví a pohodu člověka. V této souvislosti tak chov králíků dostává jiný rozměr perspektivního využití. Produkce biologicky aktivních látek souvisí s biotechnologickými metodami zaměřenými na tvorbu transgenních zvířat a uplatněním jejich produktů – monoklonálních protilátek, hormonů a bioaktivních peptidů a terapeutických proteinů v laboratorní a terapeutické praxi. 
Další oblastí využití králíků je produkce xenotransplantačních tkání. V porovnání s jinými druhy zvířat využívaných k těmto účelům má králík hned několik výhod, z nichž tou nejpodstatnější je minimální riziko přenosu retrovirů do organismu člověka. V současné době tyto aplikace nabízí několik desítek společností, převážně z jihovýchodní Asie. Ve specializovaných klinikách aplikují primární kultury vybraných tkání, například α – nebo β – buňky Langerhausových ostrůvků pankreatu, pacientům se specifickými poruchami metabolismu. Část těchto xenotransplantačních kultur, jež se většinou připravují z jednodenních králíčat, se využívá také v kosmetice. 
S problematikou využití králíků k mimojateční produkci souvisí i výroba tkáňových ultrafiltrátů. Připravují se z různých tkání mladých králíků filtrací přes speciální filtry propouštějící molekuly s molekulovou hmotností nižší než 10 kD. V Čechách i na Slovensku již existují firmy nabízející takové produkty nízkomolekulárních látek v podobě potravinových doplňků. Rychlý rozvoj aplikovaných biotechnologií může tak v blízké budoucnosti přinést podstatně vyšší požadavky na produkci speciálních populací králíků, které by tvořily doplňkové využití chovných kapacit v již existujících farmách,“ řekl na závěr odborník z Ústavu malých hospodářských zvířat CVŽV.